Peking je čtrnáctimiliónové hlavní město nejlidnatějšího státu světa. Počet obyvatel je ovšem pouze odhad. Ve skutečnosti může mít až od 2-3 milióny více. Tady není opravdu nikdy nikdo sám. Taky tady neplatí poučka, že každý šestý člověk na světě je Číňan. Tady je totiž každý Číňan. Není ovšem Číňan jako Číňan. Čína se jeví jako homogenní stát, kde většina obyvatel je chanského původu. Etnické menšiny zaujímají v Číně na evropské poměry i středně velké státy. Jedním z nejvíce zastoupených národů jsou Čuangové, které mají přibližně 17 miliónů příslušníků. Velmi početní jsou i Mandžuové, Chuejové, Miaové či Ujguři. Peking je kosmopolitní město, ve kterém potkáte každé etnikum, i takové, které není autochtonní. Žije zde velké množství Korejců, Mongolů a dalších. Ulice Pekingu jsou relativně čisté, snad i díky olympiádě se mnoho změnilo. Přesto přes velké horko a vlhkost se občas k nosu dostane nelibá vůně kanalizace. Silnice jsou většinou tří až pěti proudové v obou směrech, po jejich bočních stranách je pruh pro cyklisty a motorky. Úzké uličky jsou jen ve starých čtvrtích. Pravidla silničního provozu jsou pro nás zatím nepochopena. Funguje to tu podobně jako v Egyptě nebo v Indii, musíte splynout s davem, který vytvoří masu, a ta projde skrz cestu. Naštěstí tu tak moc netroubí jako na Blízkém východě. Velká část města je postavena z vysokých mrakodrapů a výškových budov. Sami bydlíme v dvanáctém patře ze sedmnácti, a to jsme v docela nízkém domě. Domy jsou velmi podobné západním typům.
Žádné komentáře:
Okomentovat